Hodnocení mladších žáků

Podzimní sezónu ukončili mladší žáci (starší přípravka). Trenéři s hráči probrali ve svém hodnocení podzim 2022 a odměnili 3 nejlepší hráče, co se týče docházky na tréninky.

Hodnocení podzim 2022 U11, U12 (U10)

Počet odehraných zápasů: 69 zápasů !!! (Ondrášovka, turnaj Cheb, kraj mladší žáci, kraj starší přípravka, Regensburg , PU – Slavia, Příbram, Slovácko,Brno…

Tréninkové jednotky: 52 + předsezónní soustředění, z toho 7 kondičních tréninků

Počet hráčů: 21

O co jsme usilovali?

FOTBAL CHCI HRÁT HLAVNĚ JÁ
DOVEDU SE POSTARAT O SVÉ VĚCI
NA TRÉNINK SE PŘIPRAVUJI
MOŽNÁ I TRÉNUJI INDIVIDUÁLNĚ – kondice, práce s míčem, střelba, kompenzace…
TÝM – povzbuzuji kamaráda x nekritizuji, obětuji se za tým, za kamaráda
JSEM V KONTAKTU S TÝMEM A HROU I NA LAVIČCE
INDIVIDUÁLNÍ HODNOCENÍ – dokáži ho přijmout, přemýšlet nad tím, pracovat na zlepšení
HODNOCENÍ V TÝMU – v partě, podpora pro druhého, akceptace hodnocení druhého
VULE,OBĚŤ – umím se kousnout, obětovat, jít na doraz, překonat bolest, něco vydržet

M E N T Á L N Í R U S T H R Á Č E nejdůležitější, o co jsme usilovali

FYZICKÁ KONDICE – hrajeme už na velkém hřišti a nutíme být v pohybu i bez míče, po odehrání míče mně vlastně práce teprve začíná …
POSÍLENÍ STŘEDU TĚLA, KOORDINACE POHYBU – posílení pro souboje, zvládnutí protipohybu, správné postavení pro zpracování míče, přijetí nahrávky, správné postavení před střelbou …
RYCHLOST A DYNAMIKA
KOMPENZACE A PROTAHOVÁNÍ

F Y Z I C K Ý R U S T H R Á Č E druhé nejdůležitější, o co jsme usilovali

STŘELBA – z místa, z jedničky, na dva dotyky, po slalomu, oběma nohama, už i z voleje či halfvoleje, ale učíme se i hlavou
KOMBINACE – spolupráce s kamarády, hledání nejlepšího zakončení a řešení, přepínání, komunikace při hře, hra na všech pozicích, na obou stranách hřiště
INDIVIDUÁLNÍ FOTBALOVÉ DOVEDNOSTI – zpracování míče, klička, nahrávka, s míčem umím pracovat jakoukoliv částí těla
FOTBAL – vždy na tréninku, velké množství zápasu – herní praxe a stejně důležité je to v tomto věku v tréninku, přípravném zápase, mistrovském utkání či prestižním turnaji – vždy k zápasu přistupujeme stejně, sledujeme sice lehce výsledek, ale hlavně fotbalový rozvoj hráče, rozvoj týmu

FILOZOFIE TOHOTO OBDOBÍ: fotbal chci hrát já a je to moje vášeň. Proto už sám na sobě pracuji a přebírám odpovědnost za svoji vášeň a za svoje výkony. Už hraji velký fotbal a potřebuji mít pro fotbal podvozek – fyzičku a rychlost. Ale nejšťastnější jsem, když mezi nás na hřiště padne míč a jdeme hrát. Mám svůj tým a kamarády, kde mám svoje místo a vím, že když jsme parta a kamarádi, tak nám to jde líp. Jsme odvážní a útoční a chceme dát co nejvíc branek. Nikdy se nevzdávám. Dovedu hrát na jakémkoliv místě na hřišti., protože na jakémkoliv místě dokáži připravit nebo dát branku.

Pohled na tým – v týmu panují kamarádské vztahy. Hlídáme si, aby se nikdo nepovyšoval. Pozitivně si cením, že nikdo si při přihrávce nevybírá hráče podle aktuální výkonnosti, ale podle lepšího postavení na hřišti. Tým je fyzicky silný, dokáže hrát se staršími soupeři. Většinu týmů přehráváme rychlostně. V drtivé míře jsme v krajských soutěžích byli silnější v dovednostech na míči. Výrazný posun nastal v kombinaci a zapojování více hráčů do akcí. Často dokážeme hrát na jeden dotyk a máme několik hráčů, kteří vytvářejí více nabídek a variant. Posouváme se v pohybu bez míče. Ve střelbě více hráče nutíme střílet nohou, která přijímá míč a nepřehazovat si míč na silnější nohu, pokud na to není čas. Mírně se posouvá i razance střely. Na tohle se zaměřujeme a vidíme na jednu stranu posuny a to i velké, na druhou stranu jsou výkyvy a stagnaci.

ALE STŘELA JE O HLAVĚ A KONCENTRACI a to nejen střelba penalty!

Čím dál více budeme pracovat na kombinaci a zdokonalovat střelbu to je práce pro jaro. Stejně jako budeme zvyšovat fyzickou zátěž . Pomaličku si začneme hrát se standartními situacemi (rohy, auty, přímé a nepřímé kopy), také začneme pomaličku ochutnávat specializaci na jednotlivé posty, které nejvíce vyhovují hráči a pro který má hlavně největší předpoklady.

Pohled trenéra: i v tomto věku se snažíme držet konkurenceschopnost s nejlepšími týmy. Rok od roku je to těžší, proto na kluky klademe mnohem větší nároky, než je tomu i u top týmů. My hráče nevylučujeme z výkonnostních důvodů, nenabíráme nové a nové hráče na jejich místo. Nemáme takovou filozofii, ale ani to není reálné. Pokud chceme být stále v kontaktu s těmi nejlepšími, musíme být náročnější. A také jsme akademie a máme ambice vychovat ligového fotbalistu a to i ve Velvarech. Proto nesnížíme nároky, ale naopak musíme být „drsnější“ a náročnější. Jen tak je šance, že i z velvarské akademie nepropustíme mezi prsty zlaté zrníčko, byť jediné. Ale podstupovat to budou všechny děti, nikdy neodhadnete, kdo nakonec může se fotbalově prosadit až na vrchol. Nikoho neodepíšeme, nevyřadíme, ale neustoupíme z tvrdé cesty. Může to dítě vzdát či rodiče se rozhodnou ukončit, protože to pro jejich dítě moc tvrdé a těžké. Jen tak nastavujeme šanci, že někdo z našich dětí bude konkurenceschopný se špičkou i v dospělém věku… .

Čím více to bude odpovědnost a rozhodnutí hráče podstupovat tuto řeholi, tím lépe a je větší šance na společný úspěch. Pokud to bude rozhodnutí rodičů, pak budou mít kluci mnohem těžší baťůžek na zádech – dřou a přitom to ani tolik nechtějí. Stejně tak, když k trenérovi se ještě se svými radami přidává trenér-rodič, pak dítě má další závaží na zádech – pak to má mnohem horší dohánět nezatížené hráče, kteří na zádech nic nemají…to k rodičům a prarodičům.

Jsem nadšený z výkonnosti kluků, třebaže přirozeně jsou výkyvy. Jen si vezmu za příklad poslední dva přípravné zápasy. A to kdy jsme hráli dvě hodiny se staršími žáky Velvar (ročníky 2008 – 2010, tedy velmi výrazně staršími). Kluci si to šli rozdat s nimi jako rovný s rovným. A na hřišti to tak vypadalo – byli jsme velmi rychlí a techničtí, krásné kombinace po zemi často na jeden dotyk. A hlavně nám připadalo naprosto samozřejmé, že udělám kličku nebo se rychle přeženu přes o 4 nebo5 let staršího soupeře. Tu neděli na svatou Barboru jsem byl neskutečně nadšený. Říkal jsem klukům, že takto hrají kluci ze Sparty, Slavie, Příbrami. Bylo to naprosto srovnatelné. Neměli jsme jediného hráče na střídání, ale opět nám to nevadilo – máme natrénováno.

A naposledy jsme hráli masakr v Nelahozevsi na malé umělce s dřevěnými mantineli a soupeři mydlili fotbalohokej . My to kluků zakázali a nesměli si pomoct s mantinelem, když jim míč utekl na mantinel, odstoupili a nechali míč soupeři, aby on to mydlil hlava nehlava. A i v tomto nerovném souboji byli kluci skvělí a dokázali hrát fotbal na zemi, rychlou přihrávkou do nohy a najednou se tam v jednom zápase hráli dva sporty – náš technický fotbal a nelahozevský „fotbal“. Tohle by také moc týmů nedokázalo. Proto se i trenér soupeře tak vztekal. Kdybych na to koukal z jejich střídačky, tak bych se neskutečně styděl. Jen si představte, kdybychom přistoupili na pravidla to mydlit o mantinely, střílet do sítí z jakékoliv pozice, vždyť nám míč znovu se odražený vrátí …to by bylo maso… .

A to, že s našimi kluky dokážeme takové psí kusy, to svědčí o velkém posunu a ohromné fotbalové kvalitě kluků!

Individuální hodnocení:

BRUMÍK – trénuje skoro od začátku, chvíli přerušil a zase se vrátil, fotbal ho baví. Je lenivější na krok. Přesto dokáže překvapivě nahrát, rozvinout akci. Ale je potřeba se naučit hrát minimálně na 100%, Brumík je ve hře pohodář – co se týče rychlosti, nasazení, důrazu. Nutno přidat a naučit se to v tréninku.

BURI – trénuje necelý podzim s přestávkami, kdy byl nemocný. Přesto posun – více vnímá své postavení na hřišti a zapojuje se do kombinace. Je pro fotbal zapálený a fotbal ho baví. Pracovat na práci s míčem, zpracování, kličce, prudší nahrávce a pak střele (většinou střílí bodlem). Určitě se posunul, že dokáže vystřelit i levou nohou.

Tonda – technicky jeden z nejlépe vybavených hráčů a někdy dokáže při práci s míčem být i rychlý, ale není to zafixované. Je to také pohodář a uleví si. Taková hra brzdy – plyn, odehraje míč, zastaví se a je pozorovatel. Střela slušná. U Toníka je zásadní otázka – chce na této úrovni hrát on nebo víc jeho rodiče, prarodiče – jakoby ten fotbal nebere za svůj.

Honzík (Hanč) – velký hendikepem je účast, může s námi být jen napolovic programu a k tomu je ještě hodně nemocný. Honzík je urostlý, má předpoklad hrát hodně fyzicky náročný a důrazný fotbal, ale zde potřebuje fyzičku. Překvapil mě, jak ožil při hokejbalu.

Ondra – nyní velmi fotbalově akceleruje. Dělá velký posun. Ondra je velmi chytrý hráč. Přesně hraje na hřišti to, co klukům říkáme. Je ohromně běhavý a velmi důrazný, neprohraje téměř souboj. Dokáže založit kombinaci a gólovou akci, velmi slušně se posouvá technicky, je třeba zlepšit střelbu. Velmi kamarádský spoluhráč.

Kubajs – škoda výpadku kvůli nemoci. Zrovna se začal posouvat a zvykat si na náš náročný běhavý styl a dobře zapadal. Zlepšil pohyb a střelbu, má předpoklady být posilou pro náš tým. A zapojovat se konstruktivně do kombinace.

Michell – výborné pohybové předpoklady – všeobecné, ale i rychlostní a dynamické. Skvělá střela a vedení míče, velmi technický a šikovný hráč. Je mladší a proto je přirozeně i víc sobecký, ale začíná se čím dál víc zapojovat do kombinace a hru tak zrychlovat. Nebojí se to vzít na sebe a vystřelit na branku.

Jandis – zlepšil fyzičku a pohyb, tím i upravil váhu. Výborná střela, slušná technika. Pořád musí pracovat na rychlosti, ale i přepínání, občas se zapomene a vypustí svého protihráče. Důležitá hlava, ale podobně jako Toník – vzít si fotbal za své a také mít jedno vedení (jsou varianty rodič a pak trénovat doma nebo trenér a pak ho nechat růst na tréninku – Jandis tím trpí).

Činka – úplně jiná povaha, flegmatik na jednu stranu, na druhou bojovník a vzteklík…celkem dobrá nátura pro fotbal. Je výrazně mladší, přesto se nebojí a jde do všeho po hlavě. Pohybově je na tom slušně, stejně rychlostně a technicky, velmi dobrá střela. Přirozeně hraje na sebe, to je k věku přirozené a zde ho necháváme. Naopak ho nutíme a urychlujeme v pohybu na hřišti, přepínání a hře na své pozici a ve svém prostoru.

Kalič – velký posun a progres, skvělá poziční hra, neprostupný obránce. Moc nás potěší, když dokáže hrát z pozice beka aktivně dopředu a dovolit si míč vyvést, má proto předpoklady. A pak se naučit víc střílet. Kalič na střelbě zapracoval a zlepšil se. Víc si věřit a dovolovat si a hlavně pravý bek může být nejnebezpečnější útočník… .

Karhi – rychlík, který dokáže rozhodnout zápas a ovládnout levou stranu. Hodně se posunul v přepínání. Posunul se v osobních soubojích, víc chodí do soubojů zpevněný. Zlepšil techniku, ale i zde jsou rezervy. Je třeba stabilizovat výkonnost a eliminovat chvilkové výpadky. A pak hlava – Karhi dovede akci, zápas v hlavě zabalit a přestane se snažit. Zde ho čeká velký krok – vzít si výkonnost za svou. Je to na něm, pokud to zvládne, pak udělá ohromný výkonnostní skok. A také zapracovat na střelbě a hlavně doma hodně cvičit, Karhi je nejvíc zkráceným hráčem v týmu.

Óňa – stále mám před sebou tréninkový zápas, kdy byl jasně nejlepší na hřišti a to po dvou měsících tréninku! Tento potenciál je v Óňovi ! Je to velký bojovník, posunul se v práci s míčem. Je třeba zapracovat na fyzičce a pak na střelbě. Věřím, že Óňu fotbal bude bavit, má v sobě potenciál.

Fíla – po Ondrovi druhý největší progres v týmu. Pracuje na fyzičce, je vidět posun. Posun v přepínání, ještě zrychlit reakci na změnu situace na hřišti. Výborná, jedna z nejtvrdších střel v týmu. A chtělo by to dostat do čísel – branky v zápase, v tréninku se to již při zápasech posouvá. Fotbal ho baví a chce ho hrát. Fíla je kamarádský hráč.

Kvítko – jeden z klíčových hráčů v týmu, nenápadný, ale nenahraditelný. Bojovník a včelička – vždy oběhá velký prostor, výborná rychlá klička a k tomu dělovka levou nohou. Je třeba práce i na pravé noze. Pokud se Kvítko naučí na hřišti mluvit, bude ještě výraznější hráč. A pak samozřejmě ho trochu hendikepuje hra proti urostlému beku, je třeba při kondičních cvičeních pracovat na stabilitě a posílení středu těla do soubojů.

Kubík – je otázka zda zvládne chodit na tréninky a zápasy, velké nadání na hru v brance – velmi dobré postavení a odhad na míč, dobrá práce nohou, ale bez tréninku je stagnace a nejistota v bráně. Tak uvidíme, zda Kubík se vrhne do tréninku nebo podlehne pasivnějšímu „sportování“…

Dave – velmi dobrá střela levou nohou, urostlý hráč, je třeba to využít v zápase v důrazu, který zatím chybí. Zvedá se fyzicky, je třeba ještě přidat rychlost a důraz. Technika slušná, ale opět klička musí být v rychlosti. A pak spolehlivost, dodržování určitých pravidel a řádu, i Dave už může za toto nést odpovědnost…

Max – v poslední fázi podzimní části se velmi zvedl. Velký dělník na hřišti, odolný – hodně toho vydrží a unese. Fyzicky dobře připravený. Ale Max se musí naučit z jednoho stabilního tempa běhu se naučit na krátký úsek zrychlit a zasprintovat (Max celý zápas běhá a pořád stejně rychle). Slušná střela a Max se i v zápasech dostává do šancí, velmi dobrá technika. Stejně jako Kvítko se Max musí na hřišti naučit mluvit, bude ještě lepší. Max je hodný a kamarádský hráč.

Luky – velká škoda, že ke konci podzimu Luky ze zdravotních důvodů vypadl a to zrovna ve chvíli, kdy nastartoval progres, zabrzdil se. Ale stále je Luky velký bojovník, jeden z největších. Naučil se pohybovat na hřišti a efektivně hrát ve svém prostoru, ale také se zapojoval do kombinace. Výborná fyzička a slušná rychlost. Luky musí zapracovat na ovládání míče a hlavně na střelbě, zde je velký prostor se učit.

Myšák – jeden z klíčových hráčů v týmu. Dovede na sebe vzít zodpovědnost a rozhodnout zápas nebo zlomit nepříznivý vývoj. Má v sobě lídrovství, hodně velká stabilita výkonu, velký bojovník se slušnou střelou, hodně se tlačí do šancí a střílí branky. Umí dát gól i hlavou. Vymyslí překvapivou akce, dá nebezpečnou průnikovku či se zapojí do akce na jeden dotek. Občas předržuje míče.

Bořil – další potenciální vůdce týmu. Výborně na hřišti mluví a diriguje tým, povzbuzuje kamarády. Slušná rychlost a střelba. Dobrý pohyb na hřišti a často rozjíždí rychlé kombinace, má slušné periferní vidění. Bude potřebovat ještě trochu posunout fyzičku a pak občas překousnout bolístku a nevypustit návrat, když už to bolí… .

Šíma – udělal velký posun a je jedním z tahounů týmu. Má velmi dobrou střelu, je silný v soubojích bez ohledu na váhu či výšku protihráče. Dokáže zahrát na jakémkoliv postu a hrát pravou nebo levou nohou. Velmi dobrá technika, je potřeba se tlačit víc do šancí a střel, umí to a je to třeba prodat a víc se prosazovat. Šíma je univerzál bez výrazné slabiny, nyní je třeba pracovat a dostat vyrovnané dovednosti do špičkových předností, byť třeba jedinou.

PŘEJEME KLIDNÉ VÁNOCE A POHODU VE VAŠICH RODINÁCH, ODPOČIŇTE SI OD FOTBALU A VAŠICH TRENÉRU a budeme se těšit v lednu na pokračování spolupráce!